Kniha pro přemýšlivé děti Šťastie je líška vypráví příběh, jehož pointou je hledání toho pěkného i tam, kde to na první pohled není vidět.
Knihu jsem objevila náhodou, když jsem chtěla rozšířit naši dětskou knihovničku o další slovenskou pohádku. Veršovaný příběh o Mikimyšce v hračkářství nás sice stále baví, ale chtělo se to už někam posunout dál. A tak jsem hledala a hledala a narazila na modrou knihu s liškou. Lišky u nás doma vládnou už přes tři roky, takže jsem moc dlouho neváhala.
Oranžové štěstí
Kniha vypráví příběh o chlapci Jakubovi, jehož rodina žije prazvláštním způsobem. Bydlí v domku na stromě v městském parku, jeho táta létá helikoptérou a máma vyrábí věci z keramiky. Jakub chodí do města do pekařství pro rohlíky a občas tam potkává lišku, která si s ním povídá.
Vypráví mu různé věci, dává mu podnětné otázky a nutí tak přemýšlet nejen chlapce v příběhu, ale i rodiče s dětmi, kteří si příběh právě čtou. Jakub se dozvídá, co to znamená štěstí, resp. co představuje štěstí v jeho životě.
Hodnocení
Šťastie sú listy na jeseň!
Šťastie je mrkvový koláč!
Šťastie je marhuľový džem!
Šťastie je veľký oranžový pomaranč!
Šťastie sú mamičkine vázy!
Šťastie je ockova helikoptéra!
Šťastie je basketbalová lopta!
A najväčšie šťastie je líška!
Štěstí tkví v maličkostech
Musím přiznat, že jsem měla z knížky nejprve rozporuplné pocity. Moderní ilustrace se mi na jedné stránce líbily, na druhé zase vůbec. I příběh se mi na první přečtení zdál dosti zvláštní. Bývá často připodobňován k Malému Princi, kterému jsem nikdy nepřišla na chuť. Jak jsme ale knihu četli znovu a znovu, začala dávat smysl. 🙂
V příběhu se odráží téma rodiny i přátelství. Ukazuje, že šťastnými nás v životě dělají maličkosti, které mohou zahnat mrzutost a špatnou náladu, která k němu patří úplně stějně. Nastiňuje, že i velká změna, která může přijít, neznamená konec všeho, zejména ne přátelství.
Pojď se pohoupat
Podle lišky se dají všechny trable vyřešit jednoduše – stačí se dobře pohoupat. Neznám dítě, které by se rádo nehoupalo, ať už na houpačce, nebo u někoho v náručí. A jelikož byl syn výhradní nošenec, kterého jsem k oboustrannému štěstí nosila a houpala každou chvíli, dává nám liščí jednoduchý závěr smysl i v tomto ohledu. 🙂
Kniha je krátká, zvládnete ji přečíst celou před spaním i během odpolední odpočinkové pauzy mezi jinými aktivitami. Má totiž jen 48 stran a text zabírá většinou jen malou část plochy. Napsala ji litevská spisovatelka Evelina Daciūtė a ilustrovala Aušra Kiudulaitė. V originále vyšla v roce 2016, ve slovenštině pak v roce 2018.
Zda se chystá i český překlad, nevím, ale proč děti neseznámit touto cestou i s jazykem našich nejbližších sousedů? Malému se tato cesta líbí. Když jsme si udělali výlet na kopec Houpák v Brdech, jednoduše mu začal říkat „Hojdák“. 🙂
Zaujala vás kniha Šťastie je líška?
Co vás osobně a vaše děti činí šťastnými?
Půjdete se pohoupat? 🙂
Máme doma šikovného kluka školního věku, který mě hned v prvních měsících přiměl vydat se na dráhu kontaktního rodiče. Díky němu jsem se začala zajímat o nošení, bezplenkovku, BLW (příkrmy do ruky), BF obuv a v neposlední řadě o alternativní vzdělávání. Nejvíc souzním s metodami Marie Montessori, v jejíž pedagogice hledám inspiraci nejčastěji. Více o mně se dozvíte 
