Během svého těhotenství jsem několikrát na různých místech natrefila na knihu Fascinující mysl novorozeného dítěte od Davida Chamberlaina. Chvíli trvalo, než jsem ji sehnala, ale jsem ráda, že se mi do ruky dostala dříve, než jsem odjížděla do porodnice.

Co víme o ještě nenarozených a nově narozených dětech? Není tomu tak dlouho, co si lidé mysleli, že novorozenci jsou zcela hloupá a vůči bolesti necitlivá stvoření vybavená sotva sacím reflexem. Z novodobých výzkumů vychází najevo něco zcela jiného a tato kniha tyto poznatky shrnuje.

Komunikace přes břišní stěnu

I dnes se najdou lidé, kteří považují mluvení na ještě nenarozené miminko za zbytečné a před nastávajícími maminkami, které s ním komunikují doteky přes břicho i mluvením, si ťukají na čelo. Děti však vnímají vlastní narození a do jisté míry si jej i pamatují. Jejich vědomí, smysly a paměť tedy musejí fungovat už v břiše matky. Ženy v sobě nosí odjakživa vědomí toho, že je dítě v jejich lůně vnímá, pod tíhou názorové převahy ve společnosti však v některých dobách od komunikace upouštěly a některé dodnes upouštějí.

Plod v děloze slyší

Je všeobecně známo, že plod v děloze slyší. Doléhají k němu zvuky z placenty, žaludku a střev, hučení krve v cévách a samozřejmě ten nejdůležitější, neustále přítomný tlukot matčina srdce. Tento zvuk miminka uklidňuje i několik měsíců po porodu, což dokazují nejen různé výzkumy s nahrávkami, ale zejména zkušenosti samotných matek. Děti, které mají možnost tlukot srdce matky poslouchat po narození, méně pláčou a více prospívají.

Venkovní zvuky se k plodu dostávají značně ztlumené několika překážkami, přesto však dítě rozpozná i hlas otce, pokud v matčině přítomnosti často mluví.

Plod v děloze si pamatuje

Kdy přesně začíná plod slyšet, se zatím nepodařilo přesně zjistit. Výzkumy však prokázaly, že různé zvukové podněty vyvolají pohybovou reakci (např. úlek při hlasitém tónu) již od 20. týdne těhotenství. Na ještě nenarozené dítě působí i hudba, zejména v závislosti na tom, jak působí na matku – uklidňující a uvolňující muzika navodí stejné pocity i u plodu (na žánru dle všeho nezáleží).

Ve spolupráci s pamětí si často pouštěnou hudbu děti v děloze zapamatují a různě na ni i po narození reagují. Pokud se například matka pravidelně dívá na nějaký seriál, u kterého se uvolní a odpočívá, dítě si může zapamatovat úvodní znělku a po narození na něj může její puštění působit uklidňujícím dojmem. Stejně tak si děti zapamatují melodii a položení hlasu, je-li jim před narozením čtena pravidelně stejná pohádka. Na stejnou pohádku čtenou i po narození reagují větší pozorností.

Plod v děloze cítí vůně

Od 26. týdne těhotenství plod prokazatelně reaguje na světlo, oči však otvírá už v 18. týdnu. Vzhledem k temnému prostředí dělohy se zrak začne pořádně vyvíjet až po narození. Jako první se samozřejmě novorozenec naučí rozpoznávat matčin obličej. V břiše se plodu během prvních 14 týdnů vyvinou chuťové pohárky a během 20 týdnů čich. Oba tyto smysly bude hojně po narození využívat při sání mléka, hledání matčina prsu i matčiny přítomnosti. Stejně tak se rychle vyvíjí i hmatové smysly.

Děti si pamatují porod

V knize Fascinující mysl novorozeného dítěte najdete i mnoho výpovědí dětí okolo 3 let, povídají o tom, jak si pamatují vlastní narození. I se svou omezenou slovní zásobou jsou schopny obdivuhodně přesně popsat prostředí, do kterého se narodily. Líčí, co se jim nelíbilo (vyšetření lékařem, odnesení od matky,…), pamatují si první pohled na matku i otce. Utkvěl jim i pocit tísně v porodních cestách a tlak dělohy při kontrakcích. Další svědectví byla provedena u dospívajících a jejich rodičů v hypnóze.

Nelze pochybovat o tom, že náročný a bolestivý start do života se v člověku uschová a může ho pronásledovat celý život. Negativní zážitky při porodu se často projeví jako psychické neduhy a choroby, stejně tak mohou značně ovlivnit vztah mezi matkou a dítětem.

Co nám chce novorozeně říct?

Ví se, že novorozené děti cítí bolest, strach, hlad, radost. Jednotlivé pocity a potřeby dávají jasně (a velice hlasitě) najevo a většina matek v křiku rozpozná jemné rozdíly, které od sebe odlišují dožadování se mateřského mléka od jiné potřeby.

Ještě před několika málo desítkami let se odborníci domnívali, že novorozenec necítí bolest nebo si ji nebude pamatovat. Tento neomluvitelný omyl způsobil to, že se k dětem přistupovalo dost nešetrně a v některých časech byly dokonce operovány bez jakékoli anestezie!